České korunovační klenoty

Představte si klenoty tak vzácné, že jsou ukryté za sedmi zámky a střežené s větší pečlivostí než Karlštejn za časů Karla IV. Poklady, v nichž se zrcadlí příběh celého národa. Řeč je o českých korunovačních klenotech, které po staletí zdobily hlavy a ruce našich panovníků. Tyto skvosty nejsou jen obyčejnými šperky – jsou němými svědky naší bohaté historie, symboly státnosti a národní hrdosti.

Putování a uložení korunovačních klenotů 

Dnes jsou korunovační klenoty trvale uloženy v Korunní komoře nad jižním vchodem do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Cesta českých korunovačních klenotů k jejich současnému místu uložení byla dlouhá, plná zvratů a celá so odvíjela od současné politické situace. 

Vše začalo ve 14. století, kdy Karel IV. nechal v roce 1346 vyrobit novou korunu, známou dnes jako Svatováclavská. Původně byly tyto vzácné insignie uchovávány na hradě Karlštejn, který byl speciálně postaven pro jejich ochranu. Během bouřlivého období husitských válek v 15. století však klenoty začaly své putování. Kvůli bezpečnosti byly několikrát přemisťovány, přičemž nějakou dobu našly útočiště v Českých Budějovicích, a dokonce i ve Vídni. 

V 18. století Marie Terezie nařídila návrat klenotů do Prahy, kde byly umístěny v katedrále sv. Víta, ale stále ne natrvalo. Poslední korunovace, při níž byly použity, se konala v roce 1867 pro Františka Josefa I. Teprve ve 20. století našly klenoty své trvalé místo v Korunní komoře katedrály sv. Víta, kde jsou uloženy dodnes. Toto umístění bylo oficiálně ustanoveno v roce 1962.

Kdo má klíče k národnímu dědictví?

Jak jsme v úvodu naznačili, korunovační klenoty jsou uloženy v komoře se sedmi zámky. Klíče od komory má sedm významných světských a církevních hodnostářů.

Držiteli klíčů jsou: 

1. Prezident republiky 

2. Předseda vlády 

3. Arcibiskup pražský 

4. Předseda Poslanecké sněmovny

5. Předseda Senátu 

6. Děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta 

7. Primátor hlavního města Prahy 

   
   

Tento systém zajišťuje, že korunovační klenoty nemohou být vyjmuty z komory bez souhlasu a přítomnosti všech sedmi držitelů klíčů.

Korunovační klenoty zblízka

Už jsme Vás seznámili s historií korunovačních klenotů a jejich zabezpečením. Je na čase, abychom se podívali na jednotlivé korunovační klenoty z blízka, neboť nejsou jen symboly moci, ale také mistrovská díla středověkého zlatnického umění.

Svatováclavská koruna 

Svatováclavská koruna je nepochybně nejcennějším a nejznámějším z českých korunovačních klenotů. Byla vytvořena na příkaz Karla IV. v roce 1346 a nese v sobě nejen materiální hodnotu, ale i hluboký duchovní a historický význam. Svým jménem vzdává hold patronu české země, svatému Václavovi.

Koruna má podobu zlaté čelenky složené ze čtyř dílů, na vrcholku zdobené velkou lilií. Díly jsou nahoře spojeny dvěma pásy, které se v místě překřížení setkávají pod křížkem. Zatímco hlavní část koruny je zhotovena z 20kt zlata, čelenka je vyrobena z ještě vzácnějšího 22kt zlata. 

Korunu zdobí 96 drahých kamenů, konkrétně se jedná o 19 safírů, 30 smaragdů, 44 spinelů, 1 rubín, 1 rubelit, 1 akvamarín a 20 perel. Zvláštní pozornost si zaslouží křížek na vrcholu koruny, do něhož byl údajně vložen trn z Kristovy koruny.

Přestože má koruna na výšku pouhých 19 cm, je poměrně těžká. Její váha činí téměř dva a půl kilogramu, což svědčí o množství použitého drahého kovu a kamenů.

Královské žezlo

Dalším korunovačním klenotem je královské žezlo, které symbolizuje panovnickou moc a spravedlnost. Bylo vytvořeno v roce 1533 pro krále Ferdinanda I. Habsburského. Je zhotoveno z 18kt zlata, má délku 67 cm a váží 1013 g. Jeho nádheru umocňuje bohaté zdobení - 4 safíry, 5 spinelů a 62 perel.

Žezlo se skládá ze tří hlavních částí: rukojeti, dříku a hlavice. Rukojeť a dřík jsou zdobeny rostlinným dekorem, který dodává žezlu eleganci a majestátnost. Vrcholem žezla je jeho hlavice, stylizovaná do tvaru květu obklopeného spirálkami. Tato část je osazena třpytivými perlami, vrtanými safíry a rubíny, které jsou zasazeny na trnech.

Královské jablko

Stejně tak jako žezlo, tak i jablko nechal vyrobit král Ferdinand I. Je vyrobeno z 18kt zlata a zdobí jej šest červených spinelů, osm modrých safírů a 31 perel.

Jablko se skládá ze dvou zploštělých polokoulí, které jsou spojeny ozdobným prstencem. Na vrcholu je jablko zdobeno křížem, symbolizujícím křesťanskou víru a autoritu panovníka. Vaši pozornost si zaslouží umělecké zpracování povrchu jablka. Obě polokoule jsou zdobeny tepaným reliéfem, zobrazujícím scény ze Starého zákona. 

Korunovační plášť

Korunovační plášť byl zhotoven původně pro korunovaci Ferdinanda II. na českého krále roku 1617 a následně používán k českým korunovacím až do roku 1836, kdy proběhla poslední korunovace. Plášť je vytvořený z luxusní hedvábné tkaniny zvané zlatohlava je lemován hermelínem (zimní kožešinou z hranostaje. Má polokruhový střih bez rukávů, který umožňuje volný pohyb a zároveň zdůrazňuje majestátnost nositele. Zadní část pláště je prodloužena do elegantní vlečky, která při chůzi efektně splývá za panovníkem. Je široký 312 cm a dlouhý 236 cm.

Ke korunovačním obřadům se kromě výše zmíněných předmětů používaly i jiné předměty ze Svatovítského pokladu. Jedná se o gotický Svatováclavský meč a Ostatkový kříž.

Veškeré fotografie byly staženy ze stránky www.hrad.cz.